Laura a Pavlína 1.díl
Ten den začínal jako desítky jiných v mém dosavadním životě. Dozníval mi ještě v hlavě sen, kdy se mi zdálo , že jsem žena, tak jako již mnohokrát před tím.Tentokrát byl ale sen velmi intenzivní a živý. Přikládal jsem to do jisté míry mému nočnímu rozhovoru s mojí milou a velmi tolerantní ženou Laurou.Probírali jsme spolu jistý útlum našich sexuálních hrátek a Laura mi v noci prozradila své skryté tajné přání, že by chtěla žít s jinou ženou a ne s mužem. Podobný názor mi nesdělovala poprvé, vždy to ale bylo pouze v náznacích. Včera to ale řekla dost otevřeně .Ne že bych byl jako muž se vším spokojen. Trochu jsem již v minulosti někdy cítil, že bych byl raději ženou než mužem, ale nějak jsem nad tím moc nepřemýšlel. Nevím co přesně nastartovalo následující události, ale jak říkám, den začínal jako každý jiný. Vstát a kolečko koupelna, snídaně, oblečení a hurá do své práce, která je mi naštěstí velkým koníčkem. Mám svoji malou dílničku a živým se restaurováním starých obrazů. Má to svoje výhody v tom, že nejsem na nikom závislý, s klienty komunikuji přes internet a jsem sám sobě pánem. Dnes jsem pracoval na starém obrazu neznámého mistra na kterém byla vyobrazena postava velmi krásné ženy oblečené do nádherných barokních šatů.Tak jako jindy, než jsem začal na obraze pracovat, jsem se před něj posadil do pohodlného křesla, a snažil se vnímat jeho atmosféru. Nemohl jsem se ale pořádně soustředil. V hlavě se mi pořád přehrával noční rozhovor s Laurou. Díval jsem se na tu nádhernou postavu na obraze a náhle jsem pocítil touhu být ženou alespoň na chvíli, na pár dní, co by asi říkala Laura ? Jak by bylo vše dál ? Asi jsem usnul. Nevím přesně jak dlouho jsem spal, ale když jsem se vzbudil, byl za okny ateliéru ještě pořád krásný jasný den. Něco bylo ale nějak jinak.Cítil jsem podivný tlak na mé hrudi a pracovní tričko bylo v místě mých prsou jako by nafouknuté. Strašně jsem se vyděsil a chytil se rukama za hrudník. Zastavily se ale nezvykle brzo , zarazily se o něco pod mým tričkem.Dostavila se také okamžitá reakce v mém mozku smíšená s trochou bolesti a vzrušením. Strhl jsem ze sebe triko a v pohledu na zem mi bránily nádherná prsa na mé hrudi. Jak jsem předklonil hlavu, abych se mohl lépe prozkoumat co se vlastně stalo, přes oči mi spadla záplava kaštanových vlasů. To už jsem si myslel, že jsem totálně zešílel. Že mám ještě nějaký živý sen, že ještě spím ! Znovu jsem v dlaních promnul svá prsa a ucítil příjemný pocit při doteku na jejich bradavkách a taky jejich okamžitou reakci, která se projevila zpevněním a vztyčením. Uvědomil jsem si, že mám nějak volno i v rozkroku. Celý vyděšený hledám rukou to, co jsem tam ještě ráno určitě měl. Moje ruka ale projela do prázdna a já jsem poprvé zažil pocit, kdy jsem mezi svými stehny našel to, co jsem tak miloval u své Laury. Popadla mne hysterie, nevěděl jsem co mám dělat ! Co se to jenom stalo ! Pak jsem si uvědomil, že mám v atelieru na opravu rámu velké zrcadlo které zobrazí celou vaši postavu. Rychle jsem z ně strhl krycí plátno a …. Bylo to jako když do mne udeří blesk. V zrcadle byla krásná žena s nádherně bohatými kaštanovými vlasy, na hrudi se jí vzdouvaly nádherné prsa. Měla na sobě dost volné kalhoty špinavé od ředidel a barev. Nebylo pochyb. Ty kalhoty byly moje, a když jsem pohnul rukou, pohnula jí i ta žena v zrcadle. Strhl jsem ze sebe zároveň kalhoty i se slipy a zůstal v ohromení zírat na obraz v zrcadle. Můj úd byl pryč a místo něj jsem viděl vyholené dámské přirození se vším , co k tomu patří. Byl jsem v šoku a několik minut jen tiše zíral na obraz té ženy v zrcadle, který jsem byl vlastně já, a snažil jsem se uklidnit svůj mozek a donutit ho přemýšlet. Zkoumal jsem své tělo.Bylo opravdu nádherně symetrické, hladké bez chloupků. V hlavě mi bijí zvony na poplach co teď ? Co teď ? Znovu si přejíždím rukama po těle. Dostavuje dost příjemný pocit a mozek zalévá vlna uvolnění. Marně hledám pro vzniklou situaci nějaké racionální vysvětlení. V momentě kdy se moje oči setkají s očima ženy na obraze před kterým jsem usnul, se mi však zdá, že se její ústa mírně zvlnila do šibalského úsměvu a jedním okem na mne mrkla. To ovšem už nevydržel můj již tak zkoušený mozek, a poslal mne do křesla kde se mi zatmělo před očima a na chvíli jsem omdlel…… Konec první části....