Laura a Pavlína 2.díl
Nevím co se to dělo, ale znovu jsem před sebou v mlžném oparu uviděl tu krásnou ženu z obrazu. Mile se usmála a velmi příjemným hlasem mi řekla, že jednou za sto let splní tomu koho má právě před sebou jeho nejtajnější přání a rozplynula se v mlze. Za sto let ! Uvědomil jsem si že slyším ženský hlas. Za sto let , křičím a úplně se probouzím. Ten ženský hlas byl totiž můj. Vyskakuji z křesla a už jsem zase plně při vědomí. Ve skříni kde mám uskladněné barvy a ředidla, mám i láhev whisky. Při otevírání uzávěru zjišťuji, že mám i drobnější ruce. Uklidní mne pouze fakt, že poslouchají můj mozek a mrštně plní vše , co jim přikážu. Nalévám si pořádnou porci a snažím se uklidnit. Trochu to zabírá. Tak jaké mám možnosti ? Co bude dál ? Najednou si uvědomuji, že jsem ještě úplně nahý, že vidím svoje prsa, pevné ploché bříško ,krásně vytvarované nohy a zalévá mne chvilkový pocit studu. Ruce jako by chtěly instinktivně přikrýt nahá prsa. Naštěstí je léto a já mám v dílně kraťasy , čisté triko a sandály. Vše mi je sice trochu větší, ale nedá se nic dělat. Do práce jezdím autem, takže doprava domů by mohla být bez větších problémů. Nejsem si však zcela jist , zda se budu moci soustředit na řízení. Co ale po příjezdu domů ? Zkouším promluvit nahlas klidně. Můj hlas zní velmi žensky a podmanivě. To znamená, že telefonovat Lauře a cokoli jí vysvětlovat je nemožné. Pokládala by to jistě za hloupý žert. Rozhoduji se tedy pro variantu tvrdého šoku, to znamená že se jí doma budu snažit vše vysvětlit. Laura vede z domova nějaký internetový obchod, tak že je většinou doma u počítače. O její aktivity jsem se nikdy moc nezajímal. To znamená, že bude určitě doma.Abych se na cestu uklidnil , vařím černou kávu srovnávám si v hlavě mou uvítací řeč. K autu dojdu bez problémů, z nikým se v okolí dílny nestýkám , ulice jsou téměř liduprázdné, je léto , doba dovolených. Usedám do auta, zapínám bezpečnostní pás ..a ouha. Ten mi prochází přesně mezi prsy. Zařízl se mezi ně , napnul moje volné tričko a moje hruď dostala velmi zajímavý a pro muže jistě atraktivní vzhled. To se v mé mysli tak nějak přehodnotilo a reakce byla okamžitá. Pod tričkem na vrcholcích prsou se vyrýsovaly krásně vztyčené bradavky a já cítím podivné zašimrání v podbřišku. Je sice krátké, ale velmi příjemné. Celým tělem projela krátká neznámá slast. Uvědomuji si, že to asi bude něco jako u chlapů zašimrání v údu při pohledu na krásnou ženu. Lidově řečeno prostě chtíč. Musím se plně soustředit na řízení, nedívám se dolů na krásné nohy a tělo , ale snažím se koncentrovat. Vlasy mi neustále padají před oči a tak musím instinktivně dělat ten pohyb rukou, který jsem u žen vždy obdivoval když si odhazovaly zlobivé pramínky vlasů z čela. Zjišťuji, že pohyb dělám úplně automaticky a to mne trochu uklidňuje. Stahuji okno a prodírám se směrem k hlavní silnici.Přijíždím na stopku. To si zase chvíli vystojím, než se mi podaří vjet do křižovatky.Najednou přijíždějící mercedes brzdí a z okna kyne nějaký muž,zavalitý blonďák neurčitého věku, že můžu jet. Podivné je , že můj mozek ho okamžitě vyhodnotí jako blonďatého slizkého tučného tvora ! Proboha jak to myslím ? Rozjíždím se a když mu hlavou kynu , že děkuji, vidím jak na mne vyplazuje jazyk a kmitá s ním mezi rty. Odporný projev chlapského chtíče. Uvědomuji si, jak vypadá moje tělo a tak se mu ani nedivím. Pouze v mozku mi kmitne myšlenka která chce vykřiknout ať si trhne nohou slizký ovar !!! Místo toho se řadím před něj, a ještě děkuji blikačkami. Podle hustoty provozu mám asi tak dvacet minut na to , abych se připravil na setkání se svoji ženou. Žijeme na konci slepé uličky v malém domku po mém dědovi, který je úplně utopený v nádherné zeleni zahrady. I když jsme s Laurou spolu již osm let, děti nemáme. Moje chyba,doktoři to přisoudili pomalosti spermií či co . Oba jsme zůstali i bez příbuzných. Naše práce nás zařadila do skupiny, kde nemáte žádné trvalé známé. Výhodou toho všeho je, a to si uvědomuji až teď, že Laura je jediný člověk na kterém mi záleží a kterému musím vše nějak vysvětlit. Znovu si přehrávám v hlavě náš noční rozhovor , kdy mi řekla, že ba chtěla žít s ženou. Ona vlastně odstartovala ten podivný sled událostí který se dnes udál. Najednou si uvědomuji, že při řízení držím kolena víc u sebe. Že nesedím jako obvykle s roztaženými koleny a skoro v leže. Uvědomuji si, že i můj styl jízdy je tak nějak opatrnější než obvykle. Kouknu do zpětného zrcátka, a automaticky si ho srovnám . Ne ale tak abych viděl dozadu ,ale tak, abych viděl svoji tvář. Znovu mi při pohledu na ni projíždí tělem slabý záchvěv podivné volnosti a slabého zabrnění v podbřišku.Ani nevím proč, ale šlápnu na brzdu. Za mnou se ozve zaskřípění brzd.Leknu se pouštím rychle spojku,auto poskočí a motor ztichne. Za sebou slyším nadávky ryze mužského charakteru a v bočním zrcátku vidím, jak se ke mně žene nějaký vyčouhlý zrzek. Když mně uvidí trochu se zarazí.Rychle se mu omlouvám a on mi na oplátku sděluje,že si mohl myslet že to řídí nějaká ženská.Ještě jednou se omlouvám, startuji motor a odjíždím. Do naší ulice odbočuji již v době, kdy se slunce sklání k obzoru. Ulicí projíždím krokem, ale vím že to co mě čeká , již nejde ničím oddálit….. Pokračování příště