Byla tak mladá
Šel jsem za ní pěšinou k vysokému, převážně smrkovému lesu. Hluboký úvoz nás zavedl k úbočí kopce s červenou čepicí rozhledny na vrcholu. Po chvíli se nám otevřel výhled do údolí s domkem, obklopeným rozsáhlým ovocným sadem. „Může to být i váš domov, pokud se s mamkou dohodnete,“ pronesla dívka, pohodila hlavou a její dlouhé, slámově žluté vlasy se leskle zavlnily. „Dluhy nemáme, co vyděláme, stačí na slušné živobytí. Nehledáme tedy živitele.“ „Neurážejte mě, Kláro,“ řekl sem ...