Nádražák
Končila mi služba, ale byl jsem daleko od domova. Mašinu jsem předal kolegovi a šel si zalézt do služebního kupé, kde jsem si hodlal zdřímnout. Byl jsem notně unaven a vidina, že se do postele dostanu až nìkdy k ránu se mi moc nelíbila. Ještě než jsem usnul, zaregistroval jsem na chodbě hlahol. Aha. Zase fanoušci z hokeje. Byl jich plný vlak, Hlučeli, strkali se, mezi nimi se prodírali vyplašení cestující. Zavřel jsem, zamkl se v kupé a přes sebe jsem si přehodil deku. Trochu jsem usnul, ale vzbudilo mě cloumání za kličku dveří. Naštvaně jsem otevřel. Stála tam ženská s obrovskou kabelou. „Mùžu k vám,“ prosila. „Nezlobte se, je to služební kupé, sem nikdo z pasažérù nesmí.“ Pokývala a vláčela tašku uličkou plnou mladých ožralých klukù. Znovu jsem zamkl. Usnout jsem ale nemohl. Že by svědomí? Vykoukl jsem ze dveří. Sedìla kousek od kupé na té tašce a uhýbala rozmáchlým gestùm fanouškù. Šel jsem k ní a pokynul jí, aby šla ze mnou. Zamkl jsem kupé a zatáhl záclonky. Čekal jsem poděkování, ale všiml jsem si, že jí z očí srší spíš vztek. Tak jsem si sedl a vzal do ruky noviny, co tam nechal kolega.Přes ně jsem trochu pokukoval po ženě. Byla středního věku, ani hezká, ani ošklivá. Ani tlustá, ani štíhlá. Taková obyčejná. Jen ty oči! Nebyla v nich ani únava, ani pokora. Spíš vzdor a plamínky nějaké čertoviny. Odložila si kabát a svetr, protože bylo v kupé slušné teplo. Vytáhal termosku s čajem napila se. Pak se opřela a zavřela oči. Fajn. Taky usnu a společnou cestu prospíme, Stejně mi má nesmělost nedovolovala navázat hovor. Nevím jak dlouho jsem spal, ale vzbudilo mě nějaké naléhání. Myslel jsem, že se mi to zdá. Otevřel jsem oči a opravdu jsem slyšel z úst své spolucestující:“Ukažte mi ho!“Nezmohl jsem se na slovo a cítil jsem jak rudnu. Asi by bylo na místě jí odpálit a vyhodit z kupé, ale nešlo to. Nikdy jsem ji nevidìl a přeci, jakoby vycítila co na mě platí. Jako v transu jsem se začal rozepínat. Mùj penis mě však předběhl a dral se ven.“Pomalu a postavte se,“ zavelela. Stoupl jsem si a vyrovnával pohyby vlaku. Rozepnul jsem si poklopec u služebních kalhot, trochu je stáhl dolù a když jsem sahal po gumě slipù,abych ji stáhl také, zarazila mì:“Dost.“ Zùstal jsem stát s rukou na gumě slipù. Dívala se mi chvíli na rozkrok a pak do tváře. Její pohled byl spalující. Ano, tohle archaické slovo mě napadlo. Pálil mì na tváři a cítil jsem horko. Vzrušilo mě to tak, že jsem se lekl své reakce. O tomhle jsem snil už od puberty, ne-li déle. Žádná žena mi však nedala doposud pocítit vzrušující pocit ponížení a studu. Měl jsem pocit, že to trvá věčně. Vùbec mě nenapadlo přemýšlet, co by se stalo, kdyby se do našeho kupé začal dobývat některý prùvodčí. Žena naproti se usmála a pokynula mi, abych pokračoval. Slipy jsem mìl už úplně mokré, když jsem je stahoval dolù. Pomačkaný penis vyskočil jako kukačka z hodin. „Vezměte si ho do ruky,“ slyšel jsem jako z dálky. Stejně jsem to měl v úmyslu, ale netroufl jsem si. Rád jsem ji poslechl.“ A teď stáhnout předkožku, ale pomalu.“ Její rozkazy zněly neosobně jako příkazy lékaře při vyšetřování. Žádné emoce. Jakmile jsem se dotknul předkožky a stáhl ji dolù, myslel jsem, že se neudržím a hned vystříknu. Zhluboka jsem se nadechl a pokoušel se ten pocit zmírnit. Všimla si toho a usmála se. „Otočte se,“ zněl další příkaz.“ Stáhnout slipy níž a ohněte se“ Polilo mě horko studu. Od rána jsem se nemyl, snad… Cukl jsem sebou, když jsem ucítil dotek na šourku. Podíval jsem se dolù a uviděl srolované noviny, kterými se mě dotýkala. Opět vlna vzrušení a tlak ve slabinách.“ Fajn, a teď se otočte ke mě“Poslechl jsem. Podala mi papírový kapesník. Pochopil jsem,že si mám otřít mokvající penis, pouštìl slinu až k mým kolenùm.“ Teď chci vidět jak si to děláte.“ Pohodlně se posadila a opřela si hlavu o sedadlo. Roztíral jsem šťávu po žaludu i celém penisu. Díval jsem se dolù na své ruce, jen chvílemi jsem se kradmo podíval ženě do obličeje. Měla ho úplně bez výrazu. Kamenná socha. Jen ty oči jí zrazovaly. Svítily jak žárovičky. „Dívejte se mi do očí,“ jako by četla mé myšlenky. Měl jsem pocit, že se v jejích očích ztratím. Udávala mi tempo, říkala jak se mám dotýkat, kam jednotlivé prsty, chtěla, abych si strčil malíček do močového tvoru, ale to se mi nepovedlo. Dělal jsem vše jak poslušná loutka a měl jsem pocit, že jsem jedno velké ztopořené přirození. Každý nerv ve mně hrál. Žena zvedla jednu nohu na sedadlo. Vykasala si dlouhou sukni a odhalila svùj klín. Neměla kalhotky. I když mi to v tu chvíli nemyslelo, napadlo mě, že asi necestuje naostro, ale že si kalhotky musel sundat v době, kdy jsem usnul. To, že to takhle naplánovala mě vzrušilo ještě víc. Poddával jsem se pocitu subíka, které splní každé přání své dominy. Roztáhla nohy a já uviděl rùžové přirození, do hladka vyholené. Měla ji krásnou. Pysky sevřené k sobě dávaly jen tušit, co se mezi nimi skrývá. Zrychlil jsem tempo masturbace. Žena naproti mně si dlaněmi roztáhla lajblíky od sebe. Viděl jsem zduřený poštěváček, tmavě rùžové malé pysky a leskle navlhlý otvor do jeskyňky. Už to nešlo udržet. Proud lávy stříkl ženě na koleno, další šel na sedadlo vedle ní a zbytek na podlahu. Jakmile jsem se uklidnil, uvědomil jsem si absurdnost situace a znovu jsem zrudnul. Začal jsem se se sklopenou hlavou oblékat. Když jsem hlavu zvedl, žena už zpùsobně seděla se zkříženýma nohama, sukni spuštěnou a listovala v novinách. Ani ke mně nezvedla hlavu. Jen jsem si všiml, že nečte, protože se jí nehýbaly po textu oči. Sedl jsem si a díval se z okna. Ani jeden jsme nepromluvili. Jako by se nic nestalo. Když za pùl hodiny vystoupila, otřel jsem jejím kapesníčkem sedadlo a podlahu. Nikdy na tenhle zážitek nezapomenu.