Létající Čestmír VI - Paní doktorka se mračí


VAROVÁNÍ!!!: Scénář upraven dle povídky! Doktorka je pozvala do ordinace a ukázala Čestmírovi, aby se posadil na dlouhé bílé lůžko. "Tak copak Čestmíra trápí, Zuzko?" zeptala se vedle stojící dívky. "Já... vlastně ani pořádně nevím. Asi si rozřízl podbříšek nebo co... Byli jsme doma, když jsem uslyšela z pokoje výkřik bolesti. Předpokládám, že bráška lezl po vedení do bytu a rozřízl si něco o parapet." "Takže, kamaráde," otočila se doktorka na mladého Trnku, "teď mi hezky pověz, co jsi dělal a co ti je, protože sestra toho moc neví." "Mohla bys, ségra," zaúpěl Čestmír a naznačil jí, že má jít do čekárny. "Jo, jo... jasně," odpověděla mírně udivená Zuzana. Když zmizela za dveřmi, náš puberťák si dal kalhoty a trenky ke kolenům a odhalil pošramoceného, tedy trochu pořezaného, čůráka. "Co jsi, prosím tě, vyváděl?" vyjevila se doktorka Mrázová. "No, víte, já jsem si..." "Onanoval?" pousmála se doktorka. A když Čestmír přikývl, dodala: "Ale jak sis ho mohl takhle... poškrábat?!" "No, vyděsilo, mě když ségra bouchla s dveřmi, když přišla - nevěděla o mě, protože táta mi přikázal, že až budu doma sám se svým domácím vězením, tak budu jako myška - a já se tak lekl, že jsem vrazil do poličky, na níž mám položený jeden kámen a..." "To se ten kamínek úctyhodně trefil. Asi bych ti měla zkontrolovat žalud - to je to co máš pod předkožkou - a jestli vůbec dokážeš ejakulovat - vystříknout takovou tu bílou tekutinu." Mladík pokýval hlavou a zaprosil: "Neřeknete nikomu, co jsem dělal? Táta by mě zabil, a tak bude lepší nechat je při historce, že jsem se podřel, když jsem lezl z okna." Doktroka chápavě přikývla a sklonila se nad "ležícím" ptákem. Pak ho opatrně vzala do ruky a stáhla předkožku. Chvilku prstem přejížděla po žaludu a Čestmír vzdychl: "Pšt! Nechceš přece, aby se to někdo dozvěděl, musíš být úplně zticha! Mimochodem, žalud se zdá být naprosto v pořádku. Ještě musíme zkontrolovat ten ejakulát, takže zatni zuby a mlč. Musím tě vyonanovat," proti tomu chlapec samozřejmě absolutně nic neměl, takže zatnul zuby a čekal. Mrázová pomalu a rytmicky stahovala předkožku, což se Čestmírovi moc nelíbilo - dal to najevo tím, že ucuknul. "To znamená, že s předkožkou bys pravděpodobně nějakou dobu neměl manipulovat. Tak týden počkej, než si při koupání omyješ žalud! Ale pak ho musíš umýt opravdu dobře!" Trnka kývl, jakože rozumí, a rukou doktorce pokynul, aby pokračovala. Irena, jak se doktorka Mrázová jmenovala křestním jménem, mu ho znovu začala zkušeně honit, tentokrát bez stahování předkožky. Na chvíli se třináctiletému klukovi zdálo, že zahlédl v jejích očích chtivý a skelný pohled své sestry. Pak povolil stisk a řekl jí: "Není to úplně nejpříjemnější, paní doktorko," odmlčel se a potichu pokračoval: "před tou nehodou to bylo více slastné." Doktorka chápavě přikývla a pohladila ho po slaměných vlasech. Pak se vrátila k načaté práci s chlapcovým přirozením. To Čestmíra přimělo, aby na ni poprvé pohlédl jako na ženu: Sedmadvacetiletá rusovláska, tmavě hnědé oči, bílý plášť, modrý blůza a krátká minisukně. Dlouhé, krásně opálené a štíhlé, nohy. Prsa byla nejméně čtyřky a i přes to, že Irena Mrázová neměla podprsenku, krásně držela. Štíhlý klacek se napnul snad ještě víc a kousek žaludu se odhalil sám ode sebe. A v očích majitele tohoto přirození se objevila touha. Zároveň cítil, že se blíží vyvrcholení. "Ehm!" ozval se. "Paní doktorko, myslím, že už to na mě jde. Úúú!" pak na chvilku zatnul zuby a pokračoval. "Víte, napadlo mne, že kdyby si sestra všimla toho, co tu máte na zemi, tak..." "Jistě, bude lepší, když tě dodělám kouřením," souhlasila Irča. "I když by mne za to mohli zavřít... ale to je jedno!" Strčila si kraj Čestmírova penisu do úst a začala h žužlat. Pak postupovala hlouběji, až ho měla někde u mandlí. Skoro se dusila. Ale pokračovala v přirážení hlavou na mladý úd a mladý Trnka jí to dokonce začal ostýchavě oplácet. Brzy byli sehraní, jako kdyby spolu něco měli už dlouhou dobu. "Paní Mrázová, už jste něco zjistili?" zavolala z vedlejší místnosti Zuzana. "Je to tady," špitl náš puberťák přes zatnuté zuby. Jeho ocas se ještě zvětšil, vlastně nabobtnal, a on se slabě zachvěl slastno křečí, když sperma začalo procházet ze špičky trubice ven. Doktorka to všechno statečně spolkla, otřela si ústa a otočila se ke dveřím: "Už to bude, slečno Trnková!" pak se vrátila zpátky k uspokojenému mladíkovi. "Zdáš se být v pořádku, takže jen dodržuj to, co jsem ti řekla o nenamáhání předkožky. Teď se obleč!" Trnka mladší přikývl, vyhrnul kalhoty a trenky. Potom si je opatrně, aby se nedotkl nějaké poraněné části svého ohonu, nasadil. "Můžete vstoupit, slečno!" řekla Irena, když po Čestmírově oblečení otevřela dveře do čekárny. Zuzka na to šla zhurta: "Tak co mu je?" "Váš bratr je v naprostém pořádku, udělal si jen velmi ošklivý škrábanec, když se snažil utéct ven. Dozvěděla jsem se, že měl domácí vězení a nesměl se chovat tak hlasitě, že byste ho po svém návratu zaslechla. Pak se ale rozhodl, že si zajde ven a podřel se o parapet. Dala jsem mu tam náplasti, brzy by měl být v pořádku... nevyžaduje to žádnou zvláštní péči a myslím, že ani není potřeba, aby se o tom dozvěděli rodiče. Určitě měli důvod k tomu, aby mu zatrhli chození ven... takže netřeba ho trestat ještě víc." "Stačí, když slíbí, že už podobnou blbost neudělá," usmála se Zuzanka smířlivě. "Slibuju!" vyhrkl Čestmír. "Tak nashledanou, paní doktorko!" Pak se rychle vrátili domů, aby nikdo nezjistil, že byl mladý neposlucha venku.